Obraz na obálce je upraven podle původní rytiny Camille Flammariona z knihy L'atmosphčre : météorologie populaire. Pozadí jednotlivých stránek tvoří části obrazů Zahrada pozemských rozkoší, Fůra sena a Pokušení svatého Antonína, od holandského malíře Hieronyma Bosche, který působil kolem roku 1500.. 



Vojen Koreis

Celá kniha zdarma ke stažení  pro vaši čtečku
v PDF




JEDNOTLIVÉ ČÁSTI

HLEDAČI AZYLU

PROLOG

ČÁST PRVNÍÍ

ČÁST DRUHÁ

ČÁST TŘETÍ

EPILOG



Hledači azylu v nebi: Mefisto a Feles

Ilustrace v textu jsou autorovy kresby a koláže.

Hledači azylu jsou humoristickým románem či, chcete-li, pohádkou pro dospělé. Hlavní myšlenkou či skrytým poselstvím je: Nikdo není natolik špatný, aby musel být navěky zatracen! To myslím platí i o ďáblech, kteří nejsou ničím jiným než padlými anděly.

V každém z nás je ukrytý kousek ďábla ─ jinak bychom zde nebyli, protože by nebylo co vylepšovat. Každý máme v sobě také nějaký skrytý talent a ten nás může někam dostat. Hlavní hrdina Mefisto například píše shakespearovské sonety. Jeho dvojník Feles na druhou stranu dokáže vytvářet počítačové hry; jsou tyto ale dílem ďáblovým či andělským? Vodítkem nám budiž to, že jejich tvůrce obvykle bojuje na straně dobra.

Faustovským tématem se zabývali četní autoři; dokonce by mohlo být tím nejvytíženějším ze všech. Proto, když jsem se, ještě v minulém století, rozhodl napsat satirickou rozhlasovou hru o politické korektnosti, nedalo se odhadnout zda bude mít nějaký úspěch. Hru jsem psal anglicky pro rozhlasovou stanici v Brisbane; byla v mé režii natočena v jejím studiu a světe zboř se, dokonce se i vysílala! Zda byla úspěšná či nikoliv je těžké říci, protože v rozhlasovém podání se autor ani účinkující obvykle nedočkají potlesku. Na štěstí ani shnilých rajčat. Nicméně, nikdo si nijak zvlášť nestěžoval, takže poněkud ovládnut tématem jsem posléze napsal i románovou verzi, také v angličtině.

Nyní, po několika letech, jsem se k námětu vrátil. Snad proto, že jsem chtěl zjistit, zda dokáži psát v humoristickém stylu v češtině. Navíc mě napadlo několik nových dějových zápletek, které se do původní hry nevešly. Některé jsem si vypůjčil z českých pohádek. Už od té doby, kdy jsem si před dávnými léty zahrál na jevišti čerta vedle herecké legendy Jaroslava Vojty, chovám k těmto bájným bytostem sympatie. Být odsouzen k tomu zůstat navěky zlým přece nemůže být férové...

V neposlední řadě, odjakživa jsem v sobě měl jakýsi smysl pro tajemno. Toho jsem si zde, ve společnosti ďábelských i andělských bytostí, magických kruhů, časových distorzí a podobných nadpřirozených jevů, užil do sytosti!

 





Copyright © Voyen Koreis 2015